|
|
Výzdoba Sálu bitev v klášteře El Escorial
Hrubanová, Daniela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzdobou sálu bitev ve španělském klášteře El Escorial, který nechal v letech 1563-1584 postavit španělský král Filip II. První část je věnována popisu uvedeného kláštera a jeho jednotlivých částí. Druhá kapitola bude věnovaná italským umělcům z Janova, kteří byli pověřeni výzdobou sálu bitev (Nicola Granello, Orazio Cambiaso, Fabrizio Castello a Lazzaro Tavarone). Stěžejní částí této práce bude kapitola, která se věnuje popisu konkrétních maleb v galerii bitev, které znázorňují čtyři vítězné bitvy Španělska a popisu klenby s groteskní výzdobou.
|
|
| |
|
|
Život a dílo pozdně barokního malíře Josefa Hagera
Lokšová, Pavlína ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce nastiňuje uměleckou tvorbu Josefa Hagera, českého malíře pozdního baroka. Autor především nástěnného malířství se učil u Jana Karla Kováře a Antonia d'Agostiniho. Později pracoval jako pomocník Františka Karla Palka v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Jeho specializací byla iluzivní malba architektur, přičemž několikrát pracoval s Josefem Redelmayerem, jenž byl autorem figurálních kompozic. Svá díla tvořil především v oblasti Čech, ale realizoval například i výzdobu kostela ve Vranově u Brna či v Drážďanech. Práce se snaží shrnout stav dosavadního bádání o malíři, jeho životě a malířské činnosti. Podstatnou část tvoří katalog děl, který obsahuje jak velké množství dochovaných prací, tak zároveň i několik realizací, které v průběhu let zanikly.
|
|
|
František Siard Nosecký
Staňková, Petra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Opatrná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje osobě Františka Siarda Noseckého (1693-1753), českého malíře vrcholného baroka a jeho nástěnné tvorbě. Narodil se do uměleckého prostředí. Jeho otec Jindřich Nosecký byl rovněž malířem, což mělo na syna jednoznačně velký vliv. Většina děl Siarda Noseckého vznikla pro premonstrátský řád, do kterého už jako mladý vstoupil. Místa jeho tvorby často korespondují s místy, na která byl následně jako farář ustanoven a jeho činnost je tak patrná v různých lokalitách po Čechách. Největší prostor k seberealizaci však dostal ve svém domovském klášteře v Praze na Strahově, kde také strávil největší část svého zasvěceného života. Kromě seznámení s životem, dílem i tvůrčí inspirací malíře tvoří podstatnou část práce katalog děl, který představuje nejen dochovaná díla, ale i několik už neexistujících realizací, o kterých se dnes dovídáme pouze z literatury.
|
|
|
Život a dílo pozdně barokního malíře Josefa Hagera
Lokšová, Pavlína ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce nastiňuje uměleckou tvorbu Josefa Hagera, českého malíře pozdního baroka. Autor především nástěnného malířství se učil u Jana Karla Kováře a Antonia d'Agostiniho. Později pracoval jako pomocník Františka Karla Palka v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Jeho specializací byla iluzivní malba architektur, přičemž několikrát pracoval s Josefem Redelmayerem, jenž byl autorem figurálních kompozic. Svá díla tvořil především v oblasti Čech, ale realizoval například i výzdobu kostela ve Vranově u Brna či v Drážďanech. Práce se snaží shrnout stav dosavadního bádání o malíři, jeho životě a malířské činnosti. Podstatnou část tvoří katalog děl, který obsahuje jak velké množství dochovaných prací, tak zároveň i několik realizací, které v průběhu let zanikly.
|
|
|
Fresková výzdoba od Felixe Antonína Schefflera v kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích
NEVAŘILOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá freskovou výzdobou kostela sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích, kterou provedl v roce 1748 Felix Antonín Scheffler. Nejprve se autorka věnuje historii a typologii kostela, posléze charakterizuje tvorbu jejího architekta Martina Allia. Největší pozornost je zaměřena na malíře Felixe Antonína Schefflera, u něhož je představena jeho tvorba, jak na území Slezska, tak i v Čechách. Autorka se krátce zmiňuje o Cosmu Damianovi Asamovi a Johannu Christophu Groothovi, učitelech Schefflera. Těžištěm bakalářské práce jsou fresky, které jsou podrobeny ikonografické a formální analýze, která se soustředí i na restaurátorské práce. Dále autorka zařazuje Schefflerovu tvorbu do kontextu barokní malby v Čechách. Poslední část je zaměřena na hledání vzorů, které Scheffler použil na fresce v kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích. Autorka zde porovnává martínkovické fresky s Asamovými díly, převážně vytvořenými v letech 1720 1725.
|
host ::
RSS.